"Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci."

Stregoni Benefici - 15. část

15. března 2010 v 23:07 | Akka |  Překlad povídky Stregoni Benefici

Temnota kolem slunce


"A teď to rozjedem!"

Ohlédla jsem se na svého italského bodyguarda. "Musíš přestat poslouchat americký pop." Zakřenil se. "A netěš se tak na ten boj. Začínáš znít jako Emmett."
Jeho "ano, paní" bylo přehlušeno Emmettovým "Hej!".
"Dobře, lidi, jaký je plán?" To byl Ehno, rozený stratég. Všichni jsme se shromáždili kolem našich půjčených aut na hranici hor, ve kterých jsme věděli, že se Nathan skrývá. Podle toho, co jsme zjistili, to vypadalo, že si sehnal docela velkou armádu, a já si nemyslela, že to byli všechno novorození. Pravděpodobně si získal přízeň několika nomádských klanů. Mezi rebely nejsem zrovna populární.
"Neumřít," odpověděla jsem.
"Chceš říct, že jsme sem přijeli bez jakéhokoliv plánu?" zeptala se Akiko nedůvěřivě. "Co jsi prosímtě teda dělala celou noc?"
Demetri se zahihňal a já zrudla. Edward zakašlal a uhnul pohledem. Zpražila jsem Demetriho pohledem; odmítala jsem se cítit zahanbeně za to, co se v noci dělo. Byl to nádherný zážitek, takový, který se může stát jenom jednou za život, a který bych za nic na světě nevyměnila.
"Zmlkněte, všichni. Kdo z nás devíti tu velí?" zeptala jsem se naštvaně. Odpovědí mi bylo jenom ticho. "To jsem si myslela. A z nás všech jsem tu taky jediná, kdo potřebuje spát. Proč nikdo z vás nepřišel s nějakým plánem?" Žádná odpověď. "Ne. Takže tady je plán: Já zabiju Nathaniela. Nikdo jiný se ho nedotkne. Postarejte se o nomády; Nathan je můj. A neumřete."
"Isabello, se vší úctou, sama ho nezvládneš," prohlásil klidně Eran. "Vzpomeň si na vaše minulá setkání; vždycky je na tebe připravený."
Neurazila jsem se, protože měl pravdu. Pronásleduji ho už od té doby, co jsem byla přijata mezi Volturiovy. Nikdo kromě něho mě nikdy neporazil a mě to už začínalo unavovat.
"Ano, já vím, a proto potřebuji, abyste všichni byli ode mě dál. Potřebuju se soustředit, a když bude někdo z vás v nebezpečí, nebude to možné. A navíc, jakmile najdeme Vanni, i ona se k nám přidá."
"Mně se to nelíbí, Bello," informoval mě Edward a odtáhl mě trochu stranou, abychom měli soukromí. "Je to moc nebezpečné. Mohl bych ti pomoci. Prosím, nech mě ti pomoci."

-
Somewhere there's a sea that has no other side
Somewhere there's an airplane lost beyond the sky
So fly us up above the clouds
Live your life, where you are now
-
-
Někde je moře, které nemá břeh
Někde je letadlo ztracené v nebesích
Tak vynes nás oba nad mraky
Žij svůj život tak, kde jsi
-

Lámalo mi to srdce, když jsem své lásce cokoliv odpírala, ale musela jsem. "Mrzí mě to, Edwarde, ale nemůžu. Nemůžu tě vystavit ještě většímu nebezpečí. Ani tvou rodinu jsem tu nechtěla, ale chytili jsme mě, než jsem mohla utéct. Pokus se vidět některé věci z mé perspektivy - kdyby tohle byla tvá bitva, chtěl bys, abych od ní byla tak daleko, jak je to jenom možné."
"Asi by si spočítal vzdálenost a odnesl tě přesně na druhou stranu zeměkoule!" zvolala Alice a dala tak najevo svůj názor. Ušklíbla jsem se na Edwarda, Alice řekla přesně to, co jsem si myslela.
Mlčel; asi konečně porozuměl, co jsem chtěla říct. Jednou krátce přikývl na souhlas a potom tvrdě přitlačil své rty na mé. Byl to zoufalý polibek, připomínal mi jeho polibky, které před tolika lety vedly k tomu, že mě opustil.
"Neopouštěj mě, Isabello Swanová," zašeptal, když se ode mě odtáhl. "Zrovna jsem tě dostal zpátky. Nemohu tě znovu ztratit, lásko. Vrátíš se ke mně, slyšíš? Vrátíš se ke mně."
Pokud by upíři mohli plakat, oba bychom v tu chvíli vzlykali. Naposledy jsem ho políbila, zašeptala jsem, že ho miluji, a potom vyrazila do hor.

-
In the darkness round the sun
There's light behind your eyes
When you've lost the will to run
You can feel it start to shine
When the rain falls down so hard
And you don' t know where to start
Drowning in the sun
-
-
V temnotě kolem slunce
Je za tvýma očima světlo
Když jsi ztratil vůli utíkat
Cítíš, jak začíná zářit
Když déšť tak prudce padá
A ty nevíš, kde máš začít
Topíš se ve slunci
-

Edward
Díval jsem se, jak odchází. Nebo spíš jsem ji nechal jít. Tohle byla její bitva. Poslední bitva vlekoucí se války mezi Bellou a Nathanielem. Ale ujistím že, že nás nic nepřekvapí.
"Pojďte," zavolala jsem na ostatní. "Musíme od ní držet Nathanovu armádu dost daleko!" Rozběhl jsem se. "Honem!" A slyšel jsem, jak se za mnou rozběhli i ostatní.
Doběhli jsme k nejvyšším vrcholkům za pár minut a ani nám netrvalo moc dlouho je najít. Bylo tam asi dvacet upírů, stáli v kruhu kolem Belly a Nathana, kteří byli oba přikrčení a připravení k boji. Armádu držela v odstupu Bella; jednu ruku měla nataženou dozadu směrem k nim a tou druhou mířila na Nathana.
Ke kruhu jsem doběhl jako první a popadl dva z upírů za krk. Jak jsem zrovna zjistil, Akiko ovládá oheň. Ve chvíli, kdy jsem doběhl na mýtinu, zažehla na jednom místě velký plamen, abychom do něho rovnou mohli házet kousky upírů. První upír skončil bez hlavy a v ohni skoro současně s tím, jak jsem ho chytil - výhoda momentu překvapení. Druhý se pokusil o protiútok. Každý z naší skupiny už si našel svého soupeře, ale byli v přesile. Bella s Nathanem se pohnuli v okamžiku, kdy se Bella už nemusela soustředit na ostatní upíry a mohla přesunout svou pozornost na něho. Ohlédl jsem se právě včas, abych viděl, jak na ni zaútočil. Použila svou novou moc a odhodila ho pryč.
"Akiko!" vykřikla. "Akiko, dej mi okr!"
Nejdřív jsem jí nerozuměl, ale když Akiko pohnula rukama v krouživém pohybu a Bellu s Nathanem najednou obklopil oheň, pochopil jsem. OKr, ne okr. Okr - ohnivý kruh. Nápadité. Zbytek upírů, který zůstal kolem bojující dvojice, s křikem uskočil, když náhle vzplanuli. Bylo teď mnohem jednodušší s nimi bojovat.
Popadl jsem jinou upírku za vlasy a zakroutil jí rukou. Zavyla a vrhla se na mě, až mi na tváři zanechala stopy nehtů. Slyšel jsem, jak Bella vykřikla bolestí, ale nemohl jsem se ohlédnout; musel jsem se nejdřív postarat o své dva protivníky. Jednoho jsem ze sebe skopl, ale druhý mě srazil na záda. Ze země jsem vykopl nohama proti jeho hrudi. Vyskočil jsem na nohy a rychle se podíval Belliným směrem. V ohnivém kruhu teď byli tři lidé místo dvou. Nejnovější přírůstek byla rudovlasá upírka. Neměla úplně stejně barevné vlasy jako Victoria - ty její byly světlejší. Vypadalo to, že je na Bellině straně. Vrátil jsem se ke svému boji, ale cítil jsem se mnohem lépe, když jsem věděl, že v tom Bella není sama. Uslyšel jsem další výkřik, ale když jsem vzhlédl, neviděl jsem to, co jsem očekával.
A potom byl Nathan bez hlavy. Skvěle.

Bella
"Akiko! Akiko, dej mi Okr!" V tu chvíli jsem nemyslela - nikdy to nedělala uprostřed butvy. Alespoň ne se mnou, ale viděla jsem, jak se jí to dařilo při tréninku. Bylo to jako kouzlo, pozorovala jsem se spokojeným úšklebkem, jak upíři kolem nás začali překvapeně ustupovat. Ostatní si s nimi poradí.
"Vypadá to, že jsme tu sami," řekla jsem mu samolibě. Jeho přátelé už nebudou moci zasáhnout do běhu událostí. Boj s ním byl lehčí než dřív - teď, když jsem věděla o svých schopnostech. Pokusila jsem se ho napadnout, ale zakopla jsem. Wow, připadala jsem si jako idiot. Dokonce i s upíří ladností jsem nemotorná. Než jsem se stihla zvednout ze země, přitlačil mě Nathan zpátky.
"Tohle vypadá jako zábavná pozice," zašeptal medově. "Co kdybychom začali objevovat dokonalé, nedotknutelné tělo slečny Isabelly Swanové?"
Zakřenila jsem se na něho. "Nebudu se s tebou hádat o slově dokonalé, ale jaksi už nejsem nedotčená."
Úšklebek z jeho tváře zmizel a on zavrčel. "Tys ho nechala se tě dotknout?!" Jenom jsem se ušklíbla a on mi vrazil facku. "Nikdo jiný se tě nesmí dotýkat" Jsi moje!"
Protočila jsem oči. "Evidentně ne."
"Zmlkni, ty hloupá děvko!" Nikdy jsem ho neviděla tak rozrušeného. Většinou si udržoval chladnou a sebejistou masku. To bylo dobře; lidé dělají hloupé chyby, když jsou rozrušení. Postrčil mě trochu dozadu k ohni a podržel mě na místě. Vykřikla jsem bolestí, když jsem pocítila, jak mi plameny olizují kůži. Dobře, vztek Nathanielovi neslušel.
"Akiko!" vykřikla jsem slabě. Téměř okamžitě jsem přestala hořet a plameny, které byly nejblíže u mě, zmizely. Něco rozostřeného se mihlo kolem mě a shodilo to ze mě Nathana. Odtáhla jsem se od hranic kruhu a plameny se vrátily.
"Našla jsem tu tvou zrzavou kamarádku," zavolala na mě Akiko a usmála se, odrazila se jednomu upírovi od zad a udělala ve vzduchu salto. "Vypadala naštvaně, že se nechala zajmout. Řekla jsem si, že by bylo dobré nechat ji ventilovat svůj vztek užitečným směrem."
Zašklebila jsem se a chvíli zůstala stát stranou a jenom pozorovala, jak se Vanni Monacelli vrhla na Nathana. Byla na všech místech najednou - dokonce ani se svým upírsky vylepšeným lidským zrakem jsem neviděla nic jiného než rozmazanou šmouhu. Po chvíli jsem se rozhodla zakročit. Nathan byl hotový, bylo na čase ukončit jeho existenci. Byla jsem za jeho zády, takže jsem mu skočila na ramena a utrhla mu hlavu z krku. Potom jsem použila svou schopnost telekineze a přesunula ji do ohně, zatímco Vanni se postarala o zbytek těla.

-
Somewhere someone thinks they've found the perfect love
And they think you've found the answer to all of this
So hang on sometimes we miss it
I'll be your perfect kiss
-
-
Někde si někdo myslí, že našel pravou lásku
A potom si myslíš, žes našel na vše odpověď
Tak vydrž, někdy nám to uniká
Budu tvým dokonalým polibkem
-

Boj kolem nás pomalu odezníval. Všichni Nathanovi novorození se začínali vzdávat, když viděli svého vůdce padnout. Nebrali jsme zajatce. Vanni pracovala jako stroj, když je shromažďovala. Byla vynikající bojovník, když ji něco postrčilo, a nic ji víc nenaštvalo než to, že ji unesli.
"Ale nezapomeň, že jsem jim svoje zajetí nezpříjemňovala," upozornila mě. Nepochybovala jsem o pravdivosti jejích slov.
Očima jsem přejížděla chaos po boji a hledala Edwarda. Stál vedle Carlislea; vedli zřejmě další ze svých mlčenlivých konverzací. Vydechla jsem úlevou. Byl naživu; v pořádku; a vypadalo to, že je v jednom kuse.
Najednou jako bych všechno vnímala jenom z velké dálky. "Vanni," řekla jsem tiše. Okamžitě se na mě otočila. "Myslím, že adrenalin přestává působit…"
A potom už byla jen tma.

-
In the darkness round the sun
There's light behind your eyes
When you've lost the will to run
You can feel it start to shine
When the rain falls down so hard
And you don' t know where to start
Drowning in the sun
-
-
V temnotě kolem slunce
Je za tvýma očima světlo
Když jsi ztratil vůli utíkat
Cítíš, jak začíná zářit
Když déšť tak prudce padá
A ty nevíš, kde máš začít
Topíš se ve slunci
-

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tessina Tessina | 16. března 2010 v 22:17 | Reagovat

Krása fakt pěkný už aby byla napsaná a přeložená další =D =D =D

2 ostruzinka ostruzinka | 17. března 2010 v 10:22 | Reagovat

Úžasný. Super. Dokonalý. Nemůžu se dočkat dalšího překladu. :-) Možná, že by jsi ten překlad mohla dát i na Stmivani.eu; tam si čtenářky najdeš určitě. :-)

3 moira moira | Web | 23. dubna 2010 v 16:13 | Reagovat

krásný překlad, bude i další část?

4 Akka Akka | Web | 23. dubna 2010 v 18:04 | Reagovat

diky :-) dalsi cast bude hned jak se objevi v anglictine - coz taky muze trvat pekne dlouho :-( kazdopadne to skoro kazdy den kontroluju, takze hned jak bude, tak na nem zacnu pracovat ;-)

5 thereskaaaaa thereskaaaaa | Web | 10. května 2010 v 22:02 | Reagovat

Zdravim, tak jak to vypada? Neobjevil se dalsi dil? :-)

6 Akka Akka | Web | 11. května 2010 v 18:39 | Reagovat

porad nic... :-( ale neboj, az bude tak dam vedet, pokud budu mit pristup k pocitaci, mam ho tak za hodku prelozenej ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Však věčně bude srdce jímat znova
žal Juliin a bolest Romeova."