"Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci."

Without You - 6. část

22. dubna 2010 v 21:28 | Akka |  Překlad povídky Without You

6.     Můj nesmrtelný

Ten večer v hotelu, Alicin pohled
Rozrazila jsem hotelové dveře. Edward zvedl hlavu, kterou měl složenou v dlaních - a kterou tak asi měl už pár hodin - a trochu nuceně se usmál.

"Alice, myslím, že vedle v pokoji čeká jedna otravná sedmiletá holka, až ti bude moct položit pár otázek," řekl suše. Zasténala jsem.
"Proč jí na ně nemůžeš odpovědět ty?"
"Protože," zakřenil se, "jsem jí řekl, aby se zeptala tebe."
"Teto Alice?" ozval se z vedlejšího pokoje tenký hlásek.
"Za tohle se ti pomstím," zasyčela jsem. "Už jdu!" křikla jsem na holčičku.
Edward se usmál a zase se vrátil ke svým dlaním. Protočila jsem oči.
"Alice!"
"Už jdu!"
O pár hodin později
"Opravdu musím jet?"
"Ano."
"Proč?"
"Protože to řekla tvoje máma."
"Ale já nechci jet do Maine!"
Malé holky dokážou být velmi otravné. "Jdi do postele."
"Edwarrrrde," zavrčela jsem. "Já. Tě. Vážně. Zabiju."
"Humph. Proč?"
"Nechal jsi mě hádat se s Annou. A protože je to Bellino dítě, měl bys sám vědět nejlíp, jak tvrdohlavá bude, když přijde na to, že bude muset žít s Carlislem a s Esme," prskala jsem.
"Počkej," řekl. "Proč Esme a Carlisle?"
"Protože znáš Jaspera… a děti… a Emmett s Rosalie…" Pokrčil rameny. "Budu pomáhat, jak budu moci, ale Esme s Carlislem jsou ta nejlepší volba. I kvůli tomu, že všichni ostatní jsou znovu na "vysoké" a Esme nemá nikoho, komu dělat," ušklíbla jsem se, "matku."
"Letadlo odlétá ráno," pokračovala jsem, "a protože ona - oni - o ní nebudou nic vědět, musíš letět s ní."
"Proč já?"
"Protože tě Bella praštila, vzpomínáš?" usmála jsem se, když si znovu promnul bradu.
Povzdechl si. "Fajn. Poletím. Ale víš, že na mě Carlisle bude hodně naštvaný."
"Proč?"
"Kousl jsem člověka."
"Ach. Ano."
V Bellině domě, Bellin pohled
Zasténala jsem a svalila se na postel. Můj život byl v troskách. Ne, ne jenom v troskách - byl úplně zničený. Znovu. Moment, to je… už počtvrté. Nejdřív odešel on. A potom Jacob… a potom Michael… a teď. Bože, kolikrát mě ještě rozerveš na kousky?
Myslí mi probleskla písnička. No, vlastně spíš úryvek.
When you cried I'd wipe away all of your tears
When you screamed I'd fight away all of your fears
And I've held your hand through all of these years
But you still have all of me

Když jsi plakala, osušil jsem ti všechny slzy
Když jsi křičela, bojoval jsem proti tvým nočním můrám
A tvou ruku jsem držel celé ty roky
Ale stále mě máš celého

Na chodbě se rozsvítilo světlo. Pálilo mě do očí. Už mi začínaly vadit mé nové, vylepšené smysly.
"Alice?" zasténala jsem.
"Ne." Ten hlas. Prudce jsem se posadila. Stál tam, viděla jsem ho, v mých dveřích.
"řekla jsem ti, aby vypadl. A myslela jsem napořád," zavrčela jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Však věčně bude srdce jímat znova
žal Juliin a bolest Romeova."